13. část

2. února 2008 v 14:34 | Arriel
"Čekal jsem,kdy slib porušíte,vydržela jste to až moc dlouho." Řekl a stále se usmíval.
"Čekala jsem,že budete naštvaný."
"Nejsem."
"To jsem ráda a nebojte,neřekla jsem vše."
"Dobrá,pořád máte jen to jedno vidění?"

"Ne,teď už ne."
"Řekněte mi ho."
"Sám jste mi zakázal o tom mluvit a teď chcete,abych vám to řekla?"
"Ano,vím,že jsem vám to zakázal,ale stejně jste to již porušila a nemá cenu to pořád tajit,stejně se to jednou dozvíme."
"Jednou,teď však ne.Raději půjdeme,máme přece prázdniny." Řekla jsem s úsměvem a postavila se.
"Dobře,uvidíme se v novém školním roce,snad."
"Děkuji za všechno profesore,naschle."
"Nashledanou." Řekl mile Sirius a my se vrátili zpět chrličem na mramorovou chodbu.
"Ty jsi měla tři vidění?!" optal se mě šokovaně Sirius. "Tři?!"
"Ano,tři." Řekla jsem a koukala na míhající se kachličky.
"Takže jsem měl pravdu,že se ti v té koupelně zase něco stalo."
"Ano."
"A kde ještě?"
"Chvíli předtím,než jsem si přišla pro náhrdelník."
"Co pořád vidíš?"
"To ti neřeknu."
"Proč?Týká se to mě,chci to vědět."
"Jak víš,že se to týká tebe?" optala jsem se ho šokovaně a podívala se na něj.
"Lily mi něco řekla."
"Zase Lily,nedá se jí věřit." Postěžovala jsem si a smutně sklopila hlavu.
"Dá se jí věřit,jen ti chtěla pomoct."
"To vím."
"A nechtěla jsi po ní slib,aby nic neřekla,nemýlím-li se."
"To nechtěla."
"No vidíš,takže vlastně řekla jen to,co jsi jí řekla ty."
"Ale i tak měla mlčet."
"Stejně mi neřekla nic pořádného,jen,že vidíš něco ohledně mě."
"Teď už nejen ohledně tebe."
"Tak co vidíš?"
"To ti neřeknu,nechci." Řekla jsem a Sirius se zastavil,já však pokračovala dál v cestě.Vyšla jsem z hradu a odešla k Hagridově hájence.Zabušila jsem na dveře a po chvíli se ozvaly hlučné kroky.
"Ahoj." Řekl s úsměvem Hagrid,jakmile otevřel dveře.
"Ahoj Hagride,přišla jsem si pro silnější lektvar." Vyklopila jsem na rovinu.
"Jasně,pojď dál."
"Radši ne,musím hned jít."
"Dobře,tak jdi zatím za Klofanem,bude rád,že tě zase vidí."
"Jasně." Řekla jsem s úsměvem a odešla za Hagriduv dům,kde jsem uviděla klofana přivázaného ke stromu.
Přišla jsem pomaličku k němu a pohladila ho po hřbetě.Hned se otočil a roztáhl šťastně křídla.Dala jsem mu pamlsek a chvíli si ho hladila.
"Elizabeth?" ozval se křik Hagrida.
Otočila jsem se,že půjdu za ním,ale kousek ode mě stál Sirius.Byl opřený o dům a zaujatě mě pozoroval.
"Co tak koukáš?" optala jsem se ho a přišla k němu.
"Nemůžu snad?"
"Jasně že nemůžeš." Řekla jsem s úsměvem a odešla k Hagridovi.
"Tak,tady to máš,dávej si fakt jenom trošky,je to silné."
"Jasně,neboj." Řekla jsem a lektvar si vzala.
"Nazdar Siriusi." Řekl s úsměvem Hagrid. "Co ty tu děláš?"
"Jsem tu jako doprovod." Vysvětlil.
"Aha,no tak pozdrav Jamese a Remuse,už se těším,až zase vyrazíme do Zapovězeného lesa na exkurzi." Řekl vyculeně a mrkl na něj.
"Já taky." Řekl s úsměvem Sirius.
"Tak jdeme." Řekla jsem. "Měj se Hagride a dávej pozor na Klofana.
"Neboj." Ujistil mě. "Mějte se." Dodal a se Siriusem v patách jsem došla k Bradavické bráně.Na nic nečekal,přišel ke mně a chytil mě za ruku.Byl hrozně blízko a nespouštěl ze mě zrak,já se radši zadívala na špičky svých bot.Chtěla jsem se dotknout náhrdelníku,ale on mě dříve chytil za bradu a já se tak na něj musela podívat.
Má krásné šedé,bezedné oči,ztrácela jsem se v nich a on to moc dobře věděl,využíval toho.Sehnul se ke mně níž a chtěl mě políbit,já mu však uhla.
"Nech toho Siriusi." Vydrala jsem ze sebe,ale hlas se mi trošičku zachvěl.
"Dobře." Řekl a už mě držel jen za ruku.Zmáčkla jsem náhrdelník a my se přemístili zase do Příčné ulice a potom na loď.Pustila jsem se ho a odešla z kajuty.Zaklepala jsem na dveře našich a po dále jsem opětovně vešla dovnitř.Byli tam pořád s Lily a Jamesem.
"No,konečně jste se vrátili,doufám,že byl Sirius s tebou." Řekla máma vyděšeně a přišla ke mně.
"Jo,byl se mnou,vracím řetízek." Řekla jsem,odepla si náhrdelník a vrátila ji ho.
"A co jsi potřebovala zařídit?"
"Jen jsem potřebovala mluvit s Brumbálem,toť vše."
"Dobře,tak se pojď přidat k nám,hrajeme různé hry."
"Já si půjdu lehnout,jsem utahaná." Řekla jsem a vrátila se do kajuty.Sirius se rozvaloval spokojeně na posteli,ale ještě nespal.Vyslékla jsem si mikinu a skočila do postele.Zahrabala jsem se pod peřinu a koukala na Siria.
"Na co tak koukáš?" optal se.
"Nemůžu snad?" optala jsem se s úsměvem,tuhle scénku už jsme jednou hráli.
"Jasně že nemůžeš." Řekl s úsměvem a zahrabal se také pod peřinu.Lehnul si na bok a koukal na mě.Dlouhou chvíli jsme se na sebe mlčky dívali.Sirius ke mě natáhl ruku a pohladil mě po tváři.Jen jsem zavřela oči a nechala ho,už mu nedokážu odporovat,ani nechci.Posunul se ke mně blíž a políbil.Polibek jsem mu s chutí oplácela,bylo to něco neskutečného.Nejdříve se mi lehce vpíjel do spodního rtu a po chvilce už vnikl svým pátravým jazykem do mých úst.Lehnul si zlehka na mě a já ho objala kolem krku.
Když jsme se od sebe po dlouhé chvíli odtrhli,Sirius se usmíval jako měsíček na hnoji.Chvíli jsme na sebe mlčky zírali,načež mě znovu políbil.Někdo však zaklepal na dveře a chtěl vejít dovnitř,bylo však zamčeno.
"Hej vy dva,otevřete." Hulákal brácha.Se Siriusem jsme se od sebe museli odtrhnout,ani jednomu se nechtělo.
 


Komentáře

1 jaja jaja | 2. února 2008 v 15:00 | Reagovat

vyborne..konecne sa uz prestnu hadat..velm i pekne kapitolky..uz sa tesim na dalsie

2 Jasane Jasane | E-mail | Web | 2. února 2008 v 15:41 | Reagovat

Krásný!!!

3 Treia Treia | Web | 2. února 2008 v 19:46 | Reagovat

Skvělí.. Moc moc moc pěkný..

4 Hannah Hannah | E-mail | Web | 4. května 2008 v 18:02 | Reagovat

:DD už se směju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama