Deník.

20. února 2008 v 18:54 | Arriel
"Mikeu." Řekla jsem tiše a přišla k němu.Podíval se na mě a já si klekla naproti něj,pevně jsem ho objala.
"Co se to stalo Lauro,proč ona?" ptal se s pláčem.

"Já nevím." Šeptala jsem,ale už neplakala,byla jsem už bez jediné slzy.
Podívala jsem se na něj a pohladila ho po tváři.
"To bude dobré." Konejšila jsem ho.
"Proč teď?Chtěli jsme založit rodinu,vzít se." Šeptal.
"Já vím."
"Nevím,jestli to zvládnu."
"Musíš,kvůli ní.Mluvila o tobě,já…….mám ti říct,že tě miluje." Řekla jsem.
"Chci jí zpátky." Šeptal.
"Chci ti něco dát." Řekla jsem a z kapsy vytáhla krabičku.Otevřela jsem jí a vytáhla řetízek.
"Vždyť ten je tvůj." Řekl.
"Ne,jsou dva,měla ho dostat Melanie na Vánoce a já chci ať ho máš ty." Řekla jsem a připla mu řetízek na krk.
"Děkuju." Řekl a pevně mě objal.
"Já,chci ti někoho představit." Řekla jsem a společně se postavili. "To je Lily,James a Sirius,hodně mi teď pomáhají." Dodala jsem.
"Těší mě." Řekl Mike.
"Je nám to líto." Začla Lily a kluci jen souhlasně kývli.
"Díky." Řekl a s těží se usmál.
"Tak my půjdeme,kde jsou vůbec vaši?" optala jsem se ho.
"U Munga,šli všechno zařídit,nezvládl bych to." Vysvětlil.
"Tak je pozdrav,u mě tam šli rodiče Jamesem,jsem ráda,aspoň na to nemusím pořád myslet."
"Já děkuju,fakt si vážím toho řetízku a hlavně si užívej života." Řekl a já ho objala.
"Ty taky." Řekla jsem a nakonec odešla k ostatním
Ti se s nim rozloučili a tak jsme se vrátili zpátky k Potterovým.Už tam byli i Jamesovi rodiči a i Brumbál.Netvářili se však dvakrát nejlépe,asi se ně co stalo.
"Co se děje?" optala jsem se jich.
"Posaď se Lauro." Pobídla mě paní Potterová a já se usadila.
"Tak už to vyklopte."
"Byla těhotná Lauro."
"C-co?Ne,jakto,jak……..pane bože." Řekla jsem a schovala svou tvář do dlaní.Slzy se vrátily zase zpátky a draly se napovrch.
"To miminko přežilo Lauro." Vysvětlila a já se na ní podívala.
"Jak je na tom?" optala jsem se.
"Bylo ještě malinké,hrozně malinké,ale léčitelé říkají,že bude v pořádku,jen to chce čas."
"Musím k Mungovi,teď už tam vážně musím."
"Zítra Lauro,zítra tam zajdeme,dneska už ne,léčitelé nás už tam nepustí."
"A co Mike?Ví to?"
"Ne,rodiče mu to dneska neřeknou,nevstřebal by to,ale zítra mu to určitě řeknou u Munga."
"Chci mu to říct sama."
"Dobře,napíšu jim,neboj."
"Půjdu nahoru." Řekla jsem a nervózně se vydala ke schodům.
"Lauro!" zavolala na mě paní Potterová. "Kdybys cokoliv potřebovala,stačí říct."
"Díky." Řekla jsem a zmizela na schodišti.
Odešla jsem do svého pokoje a svalila se na postel.Obličej jsem zabořila do polštáře,který jsem si pevně přitlačila k tváři.Rozplakala jsem se a měla strach.Co když to miminko nepřežije?Asi bych to nezvládla,ztratila jsem sestru,ale místo ní tu teď mám její dceru.Nakonec jsem tvrdě usla.
Ráno jsem se probudila hrozně pozdě,taky jsem dlouho nespala a i tak jsem byla unavená.Bylo něco po obědě a tak jsem vstala,osprchovala se a oblékla do svého oblečení.
Když jsem přišla dolů,bylo jich tam nějak moc.Viděla jsem tam i Remuse,nějakou holku,která se držela pevně za Siriovu ruku a Brumbála.Jinak tam byla jako vždy Lily,James a pan Potter s paní Potterovou.
Nikdo si mě nevšiml a o něčem debatovali.Nebavilo mě tam stát a tak jsem odešla k paní Potterové,která zrovna zalezla do kuchyně.
"Dobré ráno." Řekla s úsměvem.
"Dobré." Řekla jsem. "Mohla bych se vydat k Mungovi?"
"Za chvíli se tam všichni vydáme."
"Já bych tam chtěla jít radši sama."
"Nenecháme tě tam jít samotné,řeknu všem že vyrazíme." Řekla a odešla zpátky do obýváku,šla jsem za ní. "Tak můžeme vyrazit." Řekla a všichni jen přikývli.
Jako první se přemístil Brumbál,poté Lily s Jamesem,no páni,James se umí přemisťovat :D
"Vezměte někdo Lauru." Řekla nakonec paní Potterová a společně se svým manželem zmizeli.
"Tak pojď." Řekl Sirie a natáhl ke mně ruku.
"Já musím ještě něco zařídit." Vysvětlila jsem a přešla ke krbu.
"Tak to ne,nikam nejdeš,musíš s náma k Mungovi." Protestoval Sirie.
"Nejsi můj otec ani nic jiného Sirie,tak se o mě nestarej."
"Já vím,ale Jamesovi rodiče mě zabijou,když tě nepřivedeme."
"Tak to máš blbé."
"Notak Lauro,pojď s náma." Řekla ta holka.
"A ty jsi kdo?" optala jsem se jí nechápavě.
"Emily." Řekla.
"Vážně?A můžeš mi říct jediný důvod,proč bych tě měla poslechnout?"
"Hele,uklidni se,prostě s náma pojď k Mungovi."
"Za chvíli tam přijdu." Řekla jsem a vlezla do krbu.
"Nech toho Lauro,přestaň se chovat jako malá." Protestoval Sirius.
"Můžete se ke mně konečně někdo chovat jako k sobě rovné a nedělat mi jen blbého ochranáře,nejsem malá Sirie.Určitě se nebudu podřizovat lidem,kteří mě vůbec neznají."
"Já tě znám."
"Vážně?Tak to by jsi potom věděl co chci udělat a nebránil mi v tom!K čertu ze dne na den jsem ztratila svojí sestru,která byla mou jedinou rodinou,tak mi dejte aspoň chvíli pokoj!" řekla jsem a po tváři se mi skutálela slza.Vzala jsem prášek a naštvaně ho upustila. "Emilova ulice!" řekla jsem a ztratila se v zeleném žáru.
Objevila jsem se v tak známém krbu a vyšla z něj.Stála jsem v našem malém obýváku a na podlaze byla stále zaschlá krev.Mávnutím hůlky jsem jí uklidila a po tváři mi skápla další slza.Rychle jsem jí utřela a vyšla schody.Otevřela jsem opatrně dveře sestříného pokoje a vešla dovnitř.
Bylo to tam přesně jako předtím,co jsem taky čekala že ano?Usadila jsem se na její posteli a konečně se mohla naplno vybrečet.Nakonec jsem se trošičku uklidnila a přešla k jejímu stolku,na kterém ležel její deník.Asi jsem se praštila do hlavy,ale vzala jsem ho do rukou a začetla se do první stránky.
 


Komentáře

1 Jasane Jasane | E-mail | Web | 20. února 2008 v 19:33 | Reagovat

Páni! Zajímaví a smutný...chjoooo!

2 Antionette Antionette | 20. února 2008 v 22:24 | Reagovat

Supeeeer! Teda ale cist si z jejiho deniku...

3 panthy panthy | 21. února 2008 v 15:43 | Reagovat

kvělý!!! Fakt, ty snad píšeš čím dál tím lí, jestli je to vůbec možný =P Další pěkná a moc povedená kapča. Jsem se nudila, tak jsem si přečetla tuhle povídku :DD Njn, prázdniny :) Nelituju, je fakt povedená, možná ještě hezčí než Neopouštěj mě! :) Jen jedna malilinkatá připomínka. Dělej za tečkami nebo čárkami mezeru. Je to tak správně a i se to líp čte :) Si brzo zvykneš :Djinak BOMBOVÝÝÝÝ!!!

4 Hannah Hannah | E-mail | Web | 4. května 2008 v 19:18 | Reagovat

:))

5 Aneta Aneta | 14. května 2008 v 15:26 | Reagovat

velmi zajímavé

teď už fakt brečím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama