Odjíždím pryč!

4. ledna 2008 v 14:58 | Arriel
"My jsme se vsadili." Řekla Regina a naprosto se v tom vyžívala. "Vsadili jsme se,že Aaron dostane Sam a zároveň se vetře do té vaší komunity."

"To není pravda." Řekla jsem a podívala jsem se na Aarona.
"Promiň." Řekl naprosto šokovaně.
Myslím že z toho nebyl nikdo zrovna nadšený.Všichni z toho byli natolik v šoku že neřekli jediné slůvko.Nepohli se a z tváře jím opadl poslední zbytek úsměvu.
Nevím jak dlouho jsme tam stáli,ale zdálo se jako by jsme tam prostáli celý život.
"Takže ti dlužíme bečku Aarone." Řekla Regina celá šťastná.
Většina naštvaně odešla a na Aarona hodili nenávistivý pohled.
"Jak jsi mohl!" řekla rozzuřeně Cady.
"JE mi to líto." Řekl Aaron a byl naprosto někde jinde.
"Tak jdeme Aarone!" řekla generálsky Regina a s partou kluků odcházela k domu.
"Je mi to líto,chtěl jsem…." Aaron to nestihl ani doříct a Cady se hrozně naštvaná a se slzami v očích rozešla směrem k louce.
"Tohle jsi vážně nemusel Aarone!" řekla jsem mu se slzami.
"Já jsem to takhle vážně nechtěl."
"Nechápu jak jsi na to mohl přistoupit!" řvala jsem po něm a s brekem jsem odešla.
Aaron se posadil na dřevo a byl z toho vážně špatný.
Šla jsem rychlým krokem ke svému domu a v hlavě jsem měla plno otázek,na které bych ráda znala odpověď.
Jak mohla Cady takhle lhát.Nejdřív svou sestru pomlouvá a říká jaká je to namyšlená husa.A co potom Aaron.Říká že jsou všichni namyšlení a nemají vlastní názory.Vždyť on byl pořád tím namyšlencem z fotbalu a já jsem zase na všechno skočila.
Přišla jsem ke svému domu a zaklepala jsem na dveře.
"Dobrý večer slečno." Pozdravil Žán a já vešla dovnitř.
Hned jsem si to namířila do pokoje.Opětovně jsem se v pokoji zabarikádovala a nikoho jsem nechtěla vidět.Sedla jsem si na postel a o všem jsem zase přemýšlela.Po hodině usilovného přemýšlení co bude dál,jsem se rozhodla že pozítří odjedu za tátou a tou Angelou.
Ráno mě probudil budík.S těží jsem vstala a nachystala jsem se do školy.Raději bych hned teď odjela,ale musela jsem to všechno zařídit ve škole.
Jakmile jsem byla připravená,vyšla jsem z domu a přede mnou se objevili dívky v malém autíčku.Nevěřícně jsem zírala a čekala jsem co se bude dít.
"Tak pojď!" zahulákala Regina.
Nemůžu to všechno zahodit,zase by mi nikdo nezbyl a já bych mohla zase o všem snít.Aaron mě zradil,stejně jako Cady.Zase mi nikdo nezbyl.
Zhluboka jsem se nadechla a nastoupila jsem do auta.Po chvíli jsme přijeli ke škole.Všichni ještě byli naprosto sťastní z vyhraného fotbalu.Vešli jsme do školy,kde jako vždy na nás hodily pohled a my jsme si to odkráčeli na naše místo.Všichni už na nás čekali,byl tam i Aaron což jsem naprosto nechápala.
Vlastně Aaron je hrdina.Dostal mě,zároveň i partu a vyhrál velký zápas.Byl to hrdina první třídy.Kolem naší skupinky prošla parta a jako poslední Cady.
Chytla jsem Cady za ruku a přišla jsem k ní blíž.Regina a všichni ostatní na mě nevěřícně pohlédli.
"Co blbneš,vždyť tě vidí.Nemůžeš.." Cady to nestačila ani doříct.
"Mně je to už jedno." Řekla jsem nahlas a hned ke mně přišla celá skupina oblíbenců.
"Co to děláš,ty nás vyměníš za tu chátru." Řekla rozzuřeně Sue.
"Já tu žádnou chátru nevidím!" řekla jsem rozzuřeně a všichni jen mlčky zírali.
"To nemyslíš vážně!" řvala Regina a byla naprosto v šoku.
"Raději budu s Cady a ostatními než s tebou a oblíbency.Jste všichni stejní,nemáte svůj vlastní názor a jen se umíte opičit.Jste mi všichni odporní!" řekla jsem rozzuřeně a podívala jsem se na Aarona. "Už nepotřebuju žádný důvod Aarone,abych se s někým bavila."
Pustila jsem Cady a odešla jsem pryč.Všichni na mě pohodily nevěřícný pohled.
"Toho budeš litovat,na téhle škole s tebou už nikdo nepromluví!" řekla Regina.
Zastavila jsem se a pohlédla jsem na ní. "Já už tu přátelé nepotřebuju,zítra odjíždím a doufám Regino,že už tebe a tvé oblíbence nikdy neuvidím!" řekla jsem se slzami v očích a odešla jsem do ředitelny.
Podala jsem ředitelce papír že odjíždím a jakmile se vrátím nejspíš přestoupím na jinou školu.Ředitelce nezbylo nic jiného,než žádost přijmout.Vyšla jsem z ředitelny a znovu jsem se rozbrečela.
Všechno ztratím,v jeden den se toho dá ztratit tolik,že by jste tomu asi nikdy nevěřili.
Šla jsem na svoje poslední hodiny.Po pár hodinách byl čas oběda.
Vzala jsem si tác s jídlem a vyšla jsem na velkou terasu,kde už byli naprosto všichni a jen na mě nevěřícně zírali.Našla jsem si volný stůj až na samém konci terasy.Usadila jsem se a něco málo jsem s těží snědla.
V tažce mi zařinčel telefon.Vytáhla jsem ho z tašky a na displeji se objevilo číslo od táty.Zvedla jsem to a začaly opětovné otázky.
"Tak přijedeš?" optal se mě táta a já v tu chvíli nevěděla co mám říct.
"Ano,přijedu." Odpověděla jsem mu a v očích se mi objevily malé slzy.
"Takže tě budeme čekat." Řekl natěšeně táta a hned zavěsil.
Zastrčila jsem telefon do tašky a utřela jsem si z tváře slzy.
Vedle mě se usadila Cady a poté skupinka lidí z jejich party.
"Proč chceš odjet?" optala se mě.
"To nikdy nepochopíš." Řekla jsem jí a zvedla jsem se z lavičky.
"Tak se pokusím,neodjížděj kvůli Regině ani kvůli mně nebo Aaronovi."
"Tak to není.Vlastně jste mi pomohli.Nevěděla jsem co mám dělat,ale teď už to vím."
"A co tedy budeš dělat?"
"Odjedu.Spřátelím se s přítelkyní táty a budu opětovně snít.Nikdy bych si nepomyslela že to všechno takhle skončí.Vždyť si nikdo ani nevzpomněl na moje narozeniny ani vlastní táta.Nenávidím to tu." Řekla jsem s opětovnými slzami.
"Máš ale nás." Řekla z nenadání Cady a všichni okolo mě přikývli. "Nevzpomněli jsme si na tvoje narozeniny,ale to se dá napravit." Řekla rozčileně a chytla mě za ruku a táhla mě do školy.
"Počkej!" řekla jsem Cady a zastavila jsem jí.Otočila jsem se na Reginu a partu kluků,kde byl také Aaron a šla jsem k nim.
"Co chceš?!" řekla naštvaně Regina.
"Jsi odporná,hnusná a namyšlená kráva.Vy všichni se mi hnusíte,i ty Aarone. Řekla jsem rozčileně a podívala jsem se na Aarona. "Myslela jsem že jsi úplně jiný,ale mýlila jsem se.Všichni jste stejní.A nechápu!" rozkřikla jsem se na celé kolo.Všichni se na mě podívali a jen dychtivě čekali co řeknu. "Jak můžete dovolit!Aby vám tady rozkazovali takoví namyšlenci.Jste všichni stejní,jenom je tu část lidí co jsou natolik debilní a co si tak hrozně věří.Je jedno jestli jste bohatí nebo chudí,jste všichni stejní." Řekla jsem a odešla jsem zpět ke Cady.
Ta se na mě jen usmála a s celou partou jsme spokojeně odešli.
"Je to namyšlená kráva." Řekla Regina.
"Má pravdu." Řekl Aaron a zvednul se z lavičky.
"Co to děláš!" rozkřikla se Regina.
"Nenávidím tě Regino!" řekl šťastně aaron a odešel pryč. "Počkejte!" zavolal za námi a my jsme se všichni zastavili.
 


Anketa

Hele je to taková ptákovina,ale prostě jestli chceš tak udělej klik a mas to.Snad ti to nic neudělá.

♥ Klik! ♥ 100% (293)

Komentáře

1 mona mona | 4. ledna 2008 v 19:21 | Reagovat

nové kapitoly jsou fakt super všechny do jedné

2 Jasane Jasane | E-mail | Web | 4. ledna 2008 v 20:03 | Reagovat

Super kráááásny fakt moc pěkné!!!!

3 Hannah Hannah | E-mail | Web | 19. května 2008 v 17:28 | Reagovat

*Psí oči* na Sam ať mu odpustí, že to bude happy end...:))) Pěkné, a to mocinky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama