Konec a nový začátek. FINISH

18. ledna 2008 v 16:19 | Arriel
"Dobře." Řekla jsem a obešla ho.
Postavila jsem se k němu a dala mu roce kolem krku.Linke jen čekal co udělám a já ho políbila.Jen zlehounka,ať se hoch trápí.Po chvíli jsem se na něj podívala.
"První kolo jsi zvládl,ještě ti zbývají dvě." Řekla jsem s úsměvem.

Zase jsem ho políbila,ale tentokrát trošku víc vášnivě.Jakmile jsem mu chtěla pogratulovat,že zvládl i druhé kolo,přitáhl si mě blíž a fakt vášnivě mě políbil.
"Prohrál jsi." Řekla jsem po chvíli s úsměvem.
"Tohle mučení by nevydržel nikdo." Řekl a chtěl mě znovu políbit,ale já mu uhla.
"Ne-e,až dorazíme do kostela." Řekla jsem.
"Chceš mě trápit?"
"Jo." Řekla jsem s úsměvem a ruku v ruce došli před kostel,kde už netrpělivě čekali ostatní.
Pomohli jsme jim s výzdobou kostela a po dvou hodinách jsme se všichni vyčerpaně posadili na lavičku před hřbitovem.Máma mi po chvíli podala červenou růžičku a usmála se.Já se na růži chvíli dívala a hrála si s ní,ale radši jsem se zvedla a odešla na hřbitov.Našla jsem hrob Matta a čapla si k němu.
Začla jsem si pobrukovat naši oblíbenou písničku.Pomalu mi začly téct slzy po tváři a já s pobrukováním přestala.Dala jsem růži na hrob a postavila se.
Přišel ke mně Linke a pevně mě chytil za ruku.Byla jsem fakt ráda,že ho mám u sebe.Utřel mi slzy z obličeje a pevně objal.
"Půjdeme?" optal se po chvilce a já jen přikývla.Vrátili jsme se k ostatním a já si rychle utřela poslední slzy,ať mě nikdo nevidí.
"Tak co podnikneme teď?" optala jsem se ostatních.
"Asi se vrátíme domů a potom se tu vrátíme.Máme fůru času." Řekla ségra.
"MŮŽETE SE TU PROSÍM S NÁMI NĚKDO BAVIT PO NAŠEM?" optala se naštvaně máma.
"PROMIŇ." Řekla jsem. "PŮJDEME DOMŮ A POTOM SE TU VRÁTÍME." Vysvětlila jsem.
"JASNĚ." Řekla máma a my se vydali zpět domů.
Na konci městečka,kde byl poslední dům,před cestou lesem,se tam objevila Mary,Kate a Matt!Všichni tři jsou Němci,takže mě překvapilo,že jsou tady.Byla jsem ráda,že jsem se poznala,protože to byli nejlepší a nejnormálnější lidé v Německu.
"Ahoj!" řekli všichni tři šokovaně.
Hned jsem se s Mary a Kate objala.Marlene k nám také dorazila a s holkama se přivítala.Matt ke mně nepřišel,asi je ještě furt naštvaný,že jsem na něho zapomněla.Takže jsem se k němu vydala a objala ho.
"Ty jsi na mě pořád naštvaný?" optala jsem se ho a smutně na něj koukla.
"Na tebe se nedá dlouho zlobit." Řekl s úsměvem.
Podívala jsem se na Linkeho a z tváře mu šla vidět žárlivost!Usmála jsem se na něj a jakmile si mého šibalského úsměvu všiml, podíval se jinam.
"A co vy tu děláte?" optala jsem se ho.
"Jsme tu na tý oslavy."
"Tak to se uvidíme,my radši půjdeme." Řekla jsem a odešla k ostatním.
"Tak pojďte!" pobízela nás mamka s taťkou.Rozloučili jsme se a odešli.Hned ke mně přišla ségra.
"Neprovokuj sestřičko." Upozornila mě a odešla k Janovi.Linke šel úplně poslední a já na něj počkala.Zastavil se kousek ode mě a ni neříkal.
"Víš,že když žárlíš,tak vypadáš fakt sladce." Řekla jsem s úsměvem.
"Já nežárlím." Řekl a políbil mě.
"Dobře,nebudu se hádat." Řekla jsem s úšklebkem.
"Možná trošičku." řekl a mě vyrašil úsměv.Přitáhla jsem si ho za tričko k sobě a znovu políbila.
"Radši půjdeme." Řekla jsem a odešli domů.
Všichni jsme se posadili do obýváku a začli si povídat.Po pár hodinách jsme se vydal zase zpět do města.
"Notak Jane,řekni mi to." Naléhal na mě Linke.
"Za chvíli se dočkáš." Řekla jsem a konečně dorazili na náměstí,které bylo přeplněné lidmi.
Bylo tam podium,na kterém hrála nějaká kapela.Všude byla naprostá tma,jen na podium
Byly barevné reflektory.Já se potají vytratila a odešla dozadu,za podium.
"Omlouvám se za přerušení." Ozval se muž z podia. "Ale máme tu dívenku,která by chtěla něco zazpívat pro svou rodinu,přátelé,ale hlavně pro brášku a přítele,který jí hrozně moc pomohl." Řekl a všude byla náhle tma.
Vešla jsem na podium a vzala si mikrofon.Po chvíli se rozezněla hudba a já začla zpívat.Pořád však byla tma a lidé nevěděli,co si myslet.Jakmile mě ozářilo světlo,všichni byli v šoku a já se musela usmát.
Nepřestala jsem však zpívat a kolem mě začli skotačit lidé.Dělali salta,stojky a někteří i chrlili oheň.Cítila jsem se krásně a,ale jakmile písnička skončila a byla opětovně tma,vzala jsem nohy na ramena.
Uslyšela jsem jen obrovský řev a tleskání.Posadila jsem se na lavičku za podium a rozbrečela se.
Vždycky po vystoupení mě čekal bráška a objal mě.Bylo mi hrozně,že už to nikdy nezažiju.Přišel ke mně však Linke a objal mě.
"Byla jsi úžasná." Řekl,pohladil mě po tváři a políbil.Poté jsem se usmála a znovu ho objala.
THE END
Tak a to je konec.Vím že to neskončilo dvakrát dobře,ale nevím,co víc bych měla psát.
Jane konečně začla vystupovat na různých akcích s doprovodem svých přátel a samo sebou i Linkeho a ostatních.
Jakmile měla skupina turné,holky je vždy doprovázely a poté se vždy vrátili do domu k Janeninym rodičům,kde strávili další krásné,společné chvíle.
 


Komentáře

1 Jasane Jasane | E-mail | Web | 18. ledna 2008 v 20:40 | Reagovat

Supeeeeeeer!! Kráááása!! Bravo!!!!!:D

2 Nera Nera | Web | 10. května 2008 v 18:48 | Reagovat

potlesk, suprová povídka, jdu na dlaší!

3 Hannah Hannah | E-mail | Web | 19. května 2008 v 18:38 | Reagovat

Aaaaaaaaw... wow, sqělý...:)))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama