5.kapitolka - Komnata nejvyšší potřeby.

11. ledna 2008 v 15:20 | Arriel
"Smrtijedi zase útočí!Tentokrát máme tajné zjištění,že se k nimi už přidali i studenti Bradavic.Všichni určitě víte,že dnes měl vy-víte-kdo narozeniny,takže si pozval studenty z hradu,kteří podstoupili rituál a stali se z nich Smrtijedi!Co s tím vším udělá Brumbál není známo,ale nevěsti to nic dobrého."

"Sakra!"zanadávala jsem.
"Jdeme do síně,všichni tam jsou svolání,pojď s náma." Pobízel mě starostlivě brácha a s davem jsme odešli do síně,kde už bylo plno spolužáku a všichni si četli noviny.Byl tam hrozný rozruch a všichni byli vyděšení.
"Ticho prosím,klid." Zvolal Brumbál a my se uklidnili.Rychle jsme se usadili ke stolům a já si sedla s Poberty.
"Brácha mě teď bude hlídat na každém kroku." Postěžovala jsem si.
"Jak vidím,všichni jste si přečetli noviny,nevěřte však všemu,co se tam píše."
"To chcete říct,že není pravda,že se někteří studenti staly Smrtijedy?" optal se jeden mladík z Havraspáru.
"Ano,to přesně chci říct." Vysvětlil Brumbál. "Někteří studenti byli u toho útok,ale nemají s tím nic společného."
Do síně však vešel Lucius Malfoy s pár žáky,které vůbec neznám a mezi nimi byla i ta dívka,se kterou jsem před chvíli mluvila a byl tam i Severus!
"Srabus!On se stal Smrtijedem?!" vyjekl Black. "Pane bože a Jane!" řekl ještě více šokovaně.
"Nechápu,jak je můžou vůbec pustit do školy." Zanadával James naštvaně.
V síni se začlo zase cosi šuškat a pomalu to přicházelo i k nám.Brumbál nás radši nechal být.
Naklonil se ke mně Black a něco mi pošeptal.
"Fakt jsou z nich Smrtijedi,ze všech." Řekl naštvaně.
Já se šokovaně podívala ke Zmijozelskému stolu,kde se Malfoy čemusi hrozně hlasitě smál.Po jeho boku seděl nějaký kluk a potom Severus.Začal se tam s nim bavit a vedle něj se posadila nějaká dívka a začla se na něj křenit a nakrucovat.
Naštvaně jsem se k nim otočila zády a koukala do talíře.
"Takže,útok Smrtijedů je tímto potvrzen,ale toť vše.Neviřte zde,cokoliv,co by značilo,že jsou Smrtijedi i mezi studenty a buďte naprosto klidní." Řekl Brumbál a odešel.
Na profesorech šla vidět starost,ale snažili se to zamaskovat.Black byl pořád naprosto mimo a James si povídal s Remusem.
"Joano?Můžeš na chvíli?" optala se mě Lily,která zrovna odešla od skupinky svých kamarádek.
"Jasně." Řekla jsem a odešli před síň.
"Chci jen vědět,proč se se mnou vůbec nebavíš."
"Já že se s tebou nebavím?!" vyjekla jsem. "To ty ses začla kamarádit s těma nafintěnýma nádherama,tak tu neobviňuj mě,ale sebe."
"To ty ses se mnou přestala bavit."
"To není pravda,chtěla jsem být jen chvíli sama.Je to tu pro mě všechno těžké, jenže to ty nechápeš.Vždyť to tys se se mnou absolutně nebavila."
"Já se s tebou bavila!"
"Vážně?Tak to by jsi určitě věděla,že jsem až po uši zabouchnutá a taky,že se James může utlouct abys s nim šla jen na jediné rande.Já se mu v tom pomáhala pomoct,jenže ty jsi jako led!"
"Co?!Takže se z tebe stala dohazovačka?!"
"To tu teď nepleť,nevím kdo mi chtěl všechno o tom neznámém klukovi najít,takže mě tu neobviňuj.Určitě by jsi věděla,že sem přijede i můj bývaly kluk,který mi dělal ze život kdysi peklo,ale to ty nevíš!Nebavila ses se mnou,jen ses pořád učila!" řekla jsem jí vše co jsem chtěla a odešla pryč.Vrátila jsem se se do společensky a odešla do pokoje.Třískla jsem za sebou dveřmi a naštvaně se svalila na postel.
"Do prdele!" zanadávala jsem a hlavu si schoulila do dlaní.
Sakra,nechápu jak jsme se mohli za takovou chvíli pohádat!Ježiši to mě tak změnil jeden kluk?!To není možné!Musím se vzpamatovat!
Bouchla jsem se do čela a snažila se to nějak logicky pochopit,ale já jsem tupá,takže logika u mě nevede k dobrému konci,ba naopak. :D
Položila jsem si hlavu na měkký polštář a po chvíli usla.
Vzbudil mě až zvuky z chodby,který ohlašovaly večeři.Zvedla jsem se,v koupelně si propláchla tvář ať se proberu a odešla na večeři.
Posadila jsem se skoro mezi posledními lidmi a naštěsti mi tam nechali malý,volný kousek.Přišla však ke mně Lily a posadila se naproti mně.
"Nechci se hádat." Řekla smutně.
"Já taky ne,ale pořád sedíš mezi knihami a o přátelství nijak zvlášť nestojíš."
"Ale stojím vážně.Mám tě ráda,jsi moje nejlepší kámoška,ale učení je můj život."
"Já vím a nevyčítám ti to,ale někdy si prostě potřebuji s někým promluvit." Vysvětlila jsem.
"Já vím a hrozně se ti omlouvám,když potřebuju tak mě vyslechneš,ale když potřebuješ ty,tak tu nejsem."
"V pohodě,máš teď čas?" optala jsem se jí a koukla se ke Zmijozelskému stolu,odkud na mě kývala Jane.
"Jasně,někam vyrazíme." Řekla nadšeně.Já jsem Jane přikývla a ona se zvedla.
"Jo,ale neděs se prosím tě." Varovala jsem jí a společně vyšli ze síně.Odešli jsme do sedmého patra,kde už byla Jane.
"Ahoj." Řekla jsem a ona mi pozdrav oplatila,ale pohledem zadrhla o Lily. "V pohodě,ona je jiná." Řekla jsem jí a Jane naštěsti přikývla.
Lily se radši na nic neptala a jen nás sledovala.Došli jsme na konec chodby,kydu nevedla už žádná jiná cesta a Jane se začla na něco velmi soustředit.Po chvíli se před námi místo velké a krásné zdi objevily dřevěné dveře.
Jane je otevřela a my vešly dovnitř.Vypadalo to tam fakt pěkně.Všude plno šminek a různého oblečení.V prostřed bylo zrcadlo,pod kterým byl stolek se štětečkama a před ní stála židle.Okolo byly stojany s oblečením a nakonec krb,před kterým byly křesla s gaučem.
"Páni." Vydraly jsme ze sebe společně s Lily.Jane se zasmála a usedla do křesla.
"No nesedej si,začneme." Řekla jsem jí nadšeně.
"Jasnočka,ale nejdřív bys nás mohla seznámit." Řekla Jane a postavila se k nám.
"Jo,promiň já zapomněla,tohle je Lily evansová a tohle Jane Blacková."
"Sestra Siriuse." Dodala Lily a potřásli si pravicemi.
"Jo." Řekla jsem. "Takže jí Lily znáš?"
"Ano,od vidění a párkrát se o ní zmínil Sirius." Vysvětlila Lil.
"Dobře,necháme toho a začneme." Řekla jsem a ukázala Jane na židli,která se hned posadila.
Začli jsme jí s Lily líčit a upravovat.Nechaly jsme jí její dlouhé,jemně fialkové vlasy rozpuštěné a seply jí jen dva prameny v předu,které jí spadaly do obličeje.Jemně jsme jí daly řasenku,oční stíny,které nešly skoro vidět a jemnou růžovou rtěnku.Rozhodly jsme,že je make-up zbytečný,protože by jí zakrývaly pihy.
Nakonec jsme jí oblékly do Zmijozelského hábitu,který jsme našly mezi oblečením.Krátká sukně s bílou košili a na ní pletenou černou vestu se Zmijozelský znakem.Nakonec pěkné černé botičky na menším podpatku,ale nebyly plné,takže vypadaly fakt pěkně.Naposledy jsme jí zkontrolovaly a ona se konečně podívala do zrcadla.
 


Komentáře

1 Jasane Jasane | E-mail | Web | 11. ledna 2008 v 16:45 | Reagovat

Super moc fakt pěkné ale místo posledních pěti obrázku vidím krásné křížky:D:)

2 Antionette Antionette | Web | 12. ledna 2008 v 17:17 | Reagovat

Svělé :)

3 MarryT MarryT | Web | 24. března 2008 v 13:42 | Reagovat

Popisuješ to skvěle ale škoda že nejde vidět ten obrázek ;-)

4 Hannah Hannah | E-mail | Web | 19. května 2008 v 19:36 | Reagovat

Přesně, ten tu chybí...:)))

Supéér...

5 Jenny Jenny | Web | 2. července 2008 v 17:50 | Reagovat

Jsem ráda, že se holky usmířily:) Skvělá kapitolka. Škoda, že nejsou vidět ty picty:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama