Začátek a konec.

29. prosince 2007 v 11:41 | Arriel.
Ležela jsem na posteli ve svém pokoji a přemýšlela o dnešním dnu.Je mi 19 let a zjistila jsem až dnes,že mám dvacetiletého brášku Dannyho,osmnáctiletou sestru Sue a stejně starou ještě jednu sestru Kate.

Také jsem zjistila,že mám magické schopnosti!Z toho jsem byla vážně v šoku.Rodiče mi celou dobu nic neřekli,což mě hrozně moc naštvalo.
Ležím tu už několik hodin a naštěsti mě zatím nikdo neotravoval,až teď.Někdo zaklepal na dveře a vešel dovnitř.
"Co se stalo?" optala se Kate a posadila se na postel. "Sedíš tu několik hodin."
"Potřebuju čas."
"To chápu,všichni sedí dole a čekají,jestli se objevíš."
"Tak to čekají zbytečně." Řekla jsem,ale zazvonil mi mobil.Vzala jsem ho z nočního stolku a otevřela.
"Ano?"
"Amy?Tady Mary,potřebovala bych s tebou mluvit,čekám tě v parku."
"Počkej,proč?"
"Prosím,nikomu nic neříkej.Přijď čekám tě." Řekla a položila to.
Vrátila jsem mobil zpátky na stolek a postavila se.Venku už byla tma a tak jsem přes sebe hodila mikinu.
"Kam jdeš?" optala se mě ségra.
"Ven."
"Teď by jsi neměla nikam chodit."
Já jsem jí vak neposlouchala a otevřela dveře. "Dobře,počkej!" řekla a přišla ke mně.Vytáhla z kapsy nějaký náhrdelník a připla mi ho na krk.
"Proč mi ho dáváš?" optala jsem se jí.
"Tenhle náhrdelník tě bude ochraňovat,dávej na sebe pozor."
Přikývla jsem a seběhla schody.Jakmile jsem dorazila do obýváku,všichni na mě pohlédli.
"Kam jdeš?" optala se mě máma.
"pryč." Řekla jsem a odešla na chodbu.Obula jsem si botičky a chtěla jit pryč,ale někdo mě chytl za paži a otočil k sobě.
"Neměla by jsi nikam chodit." Řekl Danny.
"Vážně?A to proč?" optala jsem se ironicky.
"Věřím,že se ti nechce mě poslouchat,ale půjdu s tebou."
"Tak to ani náhodou."
"Námitky nepřijímám." Řekl a obul se.Společně jsme vyšli do temné noci a já ho předběhla.
"Amy,počkej!" zavolal Danny a já se zastavila.
"O co ti do háje jde?!Doteď jsem žádnou bratrskou ochranu nepotřebovala,takže se můžeš vrátit domů!" řekla jsem naštvaně a odešla kousek dál k lavičce,na které seděla Mary.
"Ahoj." Řekla mi mile.
"Nech těch milých keců a vyklop,co chceš."
"Dobře,chtěla jsem ti říct,že je Tom volný."
"A co já s tím?"
"No,vracím ti ho." Řekla s úsměvem.
"Ty jsi vážně odporná potvora!"
"Já za to nemůžu,už jsem se takhle narodila.Toma si klidně můžeš vzít,máš přece ráda opotřebované zboží."
Já se naštvala a dala jsem jí pěstí do nosu.Mary se svalila na zem se zlomeným nosem.
"Ještě jednou mě budeš otravovat,tak ti dám do držky ještě více a nezůstanu je u nosu." Řekla jsem jí naštvaně a odešla pryč.
Danny už tam nebyl,tak mě asi poslechnul.Vyšla jsem z parku,kde na mě vybafnul!
"Do háje!" vyjekla jsem.Danny se jen zasmál.
"Promiň." Řekl vyculeně.
"Co tu proboha děláš?!"
"Té holce jsi dala pěkně do nosu,mluvila jsi pravdu,že nepotřebuješ ochranu."
"No to se divím,že jsi to pochopil." Řekla jsem a namířila si to domů.
""""Nemáš mě ráda." Řekla Danny,jakmile mě doběhnul.
"O to nejde."
"Tak o co jde?"
"Nejsem zvyklá,že mě někdo ochraňuje a má o mě starost." Vysvětlila jsem.
"Tak to by sis měla začít zvykat."
"Co jiného mi zbývá."
Došli jsme domů,vyzuli se a vešli do obývacího pokoje.
"No kde jste?!" řekla vyděšeně máma.Já hned odešla do pokoje a s nikým jsem neměla zájem mluvit.Vyslékla jsem si mikinu a hodila jí na křesílko.Hupsla jsem do postele a z nočního stolku vytáhla fotku.Byla jsem na ní já s rodiči,ale teď se tam objevily i ségry a Danny.Vrátila jsem fotku do stolku a odešla do obýváku.Šokovaně jsem se podívala na Mary!Seděla pohodlně na gauči a bavila se s mámou a Dannym.
"Ahoj." Řekla mi mile.
"Ahoj." Řekla jsem také mile a přešla k ní.Mary vstala a chystala se mě objat,ale já jí dříve dala opětovně do nosu.
"Amy!" vykřikla vyděšeně máma.Mary se svalila na gauč a z nosu jí tekla červená.Všichni se k ní nahrnuli a pomáhali jí.
"Nenávidím vás!" řekla jsem se slzami v očích a odtrhla náhrdelní z krku.Hodila jsem ho na zem a rychle odešla na chodbu.Doběhla jsem do parku ,kde jsem se posadila na lavičku.
"Prosím,pomozte mi někdo." Řekla jsem a ještě více se rozbrečela.
"Neplač." Řekl jemný ženský hlas.
Já se na ní podívala a byla jsem fakt v šoku,stála přede mnou žena i na svůj věk velmi krásná.Měla na sobě dlouhé modré šaty jako z pohádky.
"Kdo jste?" optala jsem se jí.
"Jsem tu,abych ti všechno vysvětlila." Řekla a posadila se vedle mě.
"Co mi vysvětlila?"
"Jsi nejmocnější člověk v celém širém světě,nikdo tě nedokáže porazit."
"To je blbost." Řekla jsem a postavila se.Utřela jsem si slzy a dívala se na ženu.
"Pojď se mnou." Řekla,postavila se kousek ode mě a natáhla ke mně svou ruku.
"Amy!" uslyšela jsem z dálky mámin hlas.
"Nemusíš jít." Řekla mi žena.
Rodiče se sourozenci ke mně přiběhli,postavili se kousek od nás a podezíravě si prohlíželi ženu.
"Amy,kdo to je?" optala se máma.
"To jste mě hledali jen aby jste mě zkontrolovali?!Tak jste mě viděli a můžete jít!" řekla jsem naštvaně.
"Kvůli tomu tu nejsme,pojď prosím domů."
"Domů?!Kam domů?!Kde mi všichni lžou a nedůvěřujou?"
"Probereme to doma,pojĎ."
"Ne,já tě nebudu poslouchat jako poslušný pejsek."
"Notak,neblázni Amy." Řekl Danny.
Já jsem pevně uchopila ženinu ruku a podívala se na rodiče.
"Nejdeš se mnou jen ze zloby,že ne?" optala se mě žena.
"Ne." Řekla jsem jistě.
"Dobře,už je nemusíš nikdy vidět."
Na tohle jsem nedokázala odpovědět a tak jsem přikývla.
"amy,prosím." Řekla máma a po tváři jí zkápla slza.
 


Anketa

Hele je to taková ptákovina,ale prostě jestli chceš tak udělej klik a mas to.Snad ti to nic neudělá.

♥ Klik! ♥ 100% (293)

Komentáře

1 Jasane Jasane | E-mail | Web | 29. prosince 2007 v 13:18 | Reagovat

super docela smutný ale pěkny!!!

2 Hannah ♪☺ Hannah ♪☺ | E-mail | Web | 12. května 2008 v 15:40 | Reagovat

:)) Sem to asi našla...☺

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama