Proč to děláš?

31. prosince 2007 v 12:01 | Arriel
Pomalu jsem udělala krok,po chvíli jsem už byla u něj a on chlapce pustil.Mě však chytil okolo krku a zády si mě přitáhnul.Ven z hradu se vyřítili Bystrozorové,Brumbál,Hagrid a i Tom.Vytáhli hůlky a udělali okolo nás kruh.

"Nech jí být." Řekl naštvaně Brumbál.
"Máme tu celou gardu.A co tu děláš ty Tome?Řekl jsem ti aby ses do toho nemíchal.Jinak dopadneš jako tady ta slečinka.Nechá se zabít kvůli tomu malému klukovi."
"Má srdce,což ty nemáš,takže to ani nemůžeš chápat." Řekl Brumbál.
"Tak co Tome." Řekl a otočil mě přímo na Toma.Dívali jsme se navzájem přímo do očí. "Už si to tady té slečně řekl?"
Tom z ničeho nic vyšlehl velký červený plamen a já s Voldemortem jsme se sklátili k zemi.Brumbál mě hned chytil a odtáhnul pryč.Všichni začali po Voldemortovi šlehat kouzla,ale on se jen smál.Dobelhala jsem se k chlapci a naštěstí žil.Voldemort už však zmizel,ale oběvili se zde Smrtijedové.Všichni začali opětovně bojovat.
Tom ke mně přišel a chytil mě okolo pasu.
"Kam mě to vedeš?" optala jsem se a byla jsem ještě hodně zeslábla.
Z ničeho nic se přede mnou objevil dům.Vešli jsme dovnitř a Tom mě posadil na palandu.
"Musím se vrátit!Hned!" řvala jsem.
"Nemůžeš nikam.Odtud se nedostaneš."
"Kdo jsi?Jsi jeden od Voldemorta?"
"Ne."
"Tak kdo jsi?!Já se musím vrátit!" řvala jsem a chtěla jsem odejít,ale Tom mě chytil a zase mě jemně posadil na pohovku.
"Proč to děláš?" optala jsem se.
Tom však zmizel.Nevím kam odešel,ale nebyl tu.S těží jsem otevřela dveře a přede mnou se objevili velké stromy,keře a všelijaká zeleň.Bylo to tu jako v pralese.Rychle jsem vyšla z domu a prodírala jsem se křovinami.Byla hrozná tma,proto jsem si vytáhla hůlku a udělala jsem si menší světélko.Došla jsem až k malému jezeru.Sedla jsem si na kámen a nabírala jsem síly.Vzpomněla jsem si na rodiče a taky na toho kluka a na všechno co se mi odehrálo.V očích se mi objevili slzy a já jsem se rozbrečela.Za mnou se ozvalo prasknutí a vyšel Tom.
"Pojď." Řekl a podal mi ruku.
Já jsem však vstala a rozeběhla jsem se.Nevěděla jsem jestli je Tom na straně dobra nebo zla.Utíkala jsem co mi síly stačily,ale i přesto jsem do něčeho narazila.Byl to Tom a jakmile se mě dotkl byli jsme zpátky v domě.
Vytrhla jsem se mu a chtěla jsem zase utéct,ale Tom byl zase rychlejší a chytil mě.Vytasil hůlku a vyčaroval mi na rukách okovy,které připevnil u zdi.S těží jsem si lehla na zem a už jsem vážně nemohla.Plakala jsem jako zběsilá a nevěděla jsem co si mám o tom všem myslet.
"Promiň,ale ty by jsi mi pořád utíkala a neplač." Řekl a přivolal si sklenici s vodou.Dřepnul si ke mně a dával mi sklenici k ústům.Já jsem jí však vychrstla přímo na něj.
"Dobře,ale jestli budeš něco chtít,tak stačí zavolat."
Vůbec jsem ho neposlouchala a lehla jsem si na podlahu.Tom odešel do vedlejšího pokoje.Zase jsem se rozbrečela.Bylo to jako v nějakém hororu.Nevěděla jsem co mám dělat.
Probrečela jsem snad věčnost a už jsem byla na dně.Z pokoje přišel Tom a zase si ke mně kleknul.
"Když mi slíbíš že neutečeš,tak tě pustím."
Přikývla jsem.Tom vytáhl hůlku a okovy zmizely.Hned jsem se zvedla a odstoupila jsem od něj.
"Neublížím ti."
"Jak ti mám věřit?"
"To nevím."
"Co jsi mi měl říct?"
"To ti vysvětlím až přijde čas.Teď pojď se mnou." Řekl a podal mi ruku.
Chvíli jsem váhala,ale přijala jsem ji.Málem jsem s sebou švihla na zem,kdyby mě ještě nechytil okolo pasu.Nevěděla jsem jaké kouzlo na mě poslal,ale byla jsem naprosto omráčena.
Odvedl mě do pokoje,kde předtím zmizel.Byla tam postel.Jemně mě do ní uložil a přikryl.Už mi bylo mnohem lépe.
"Budu vedle kdyby něco." Řekl a odešel do vedlejšího pokoje.Všude pozhasínal a najednou bylo hrozné ticho.Připadala jsem si jako v hrobě.
Prospala jsem snad dva dny.Vzbudila jsem se a v oknech svítilo krásně sluníčko.Vstala jsem a už jsem se cítila mnohem lépe.Otevřela jsem dveře,ale nikdo tam nebyl.Vzala jsem si sklenici a nalila jsem si vodu,posadila jsem se na pohovku a čekala jestli se někdo objeví.
Nikdo však nepřicházel.Už jsem se nudila a měla jsem energie na rozdávání.Rozhodla jsem se,že se půjdu podívat ven.Otevřela jsem dveře a přede mnou se objevil opětovně velký prales.Byl mnohem krásnější než předtím.Všude štěbetali ptáci a krásně voněly kytky.Posadila jsem se hned vedle domu do trávy a přilétl ke mně krásný ptáček.Usadil se mi na ruce,kterou jsem mu podala a hladila jsem ho po tělíčku.Nevnímala jsem okolí,bylo mi zase dobře.Otočila jsem se směrem k domu a ve dveřích stál Tom.
"Promiň,neodolala jsem.Musela jsem jít ven."
"V pohodě."
"Jak dlouho tu stojíš?" optala jsem se ho vyčítavým,ale usměvavým pohledem.
"Chvíli." Odpověděl také s úsměvem,což jsem s těží rozpoznala a odešel zpět do domu.
Šla jsem za nim a usadila jsem se na pohovce.Tom byl pořád zahalený v plášti u otevřených dveří.
"A co se děje v Bradavicích?" optala jsem se ho.
"Všichni jsou v pořádku,neboj se.Zpřísnila se jen bezpečnost,ale jinak se už žáci vrátili zpátky do školy a ten malý chlapec je taky v pořádku."
"Tak to je fajn.A nemůžu se vrátit zpátky do školy?"
"Ještě ne.Chvíli tu budeš muset zůstat."
"Proč?"
"Protože nechceme aby tě zabil.Někomu na tobě ještě záleží."
"Fakt?A komu?Filchovi." řekla jsem naštvaně. "Umím se o sebe postarat."
"Vážně?To bych ani neřekl."
"Neznáš mě,takže mě prosím tě neodsuzuj."
"Já tě neodsuzuji,ale nejsi připravená."
"Na co nejsem připravená?Na Voldemorta,nebo na Smrtijedy?"
"Myslím že na tohle jsi připravená,ale není to vše co se od tebe čeká."
"Tak co se ode mě ještě čeká?" Už jsem byla zase na dně.Nemohla jsem se s někým jen tak hádat,prostě mi to nešlo.
"To se dozvíš časem."
"Všechno se mám dozvědět časem,ale co kdybys mi někdy řekl něco jiného."
"Necháme toho,musím zase odejít."
"Počkej.Přines mi aspoň nějaké věci prosím."
"Dobře." Přikývl a najednou byl prostě fuč.
Seděla jsem na pohovce až do večera,kdy se začalo stmívat.Tom se ještě pořád nevracel.Už jsem se vážně nudila.
Vstala jsem a porozhlédla jsem se po domě.Skončila jsem u schodech.Vyšla jsem je a přede mnou se objevili dveře.Otevřela jsem je a vešla jsem do velkého pokoje.Byli tam samé krabice a dětské hračky.Prošla jsem pokojem a v jedné krabici jsem našla staré album.Vytáhla jsem ho a vrátila jsem se zpátky do pokoje.Pohodlně jsem se posadila na pohovku a otevřela jsem album.Byli tam nějaké fotky malého kluka.Byli fakt moc pěkné.Prošla jsem album a vedle dveří se objevil Tom.Rychle jsem se zvedla a schovávala jsem album za zády,ale bylo hrozně velké takže se nedalo přehlednout.
"Co tam schováváš?" optal se a přišel ke mně blíž.Vyrval mi album z rukou. "Kde jsi to našla?"
 


Anketa

Hele je to taková ptákovina,ale prostě jestli chceš tak udělej klik a mas to.Snad ti to nic neudělá.

♥ Klik! ♥ 100% (293)

Komentáře

1 Jasane Jasane | E-mail | Web | 31. prosince 2007 v 13:21 | Reagovat

Super ty jo fakt moc pekné!!!

2 Hannah Hannah | E-mail | Web | 4. května 2008 v 21:18 | Reagovat

:)) nádhera...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama