Odhalení

29. prosince 2007 v 12:06 | Arriel
Nebylo to lehké stát se nejoblíbenější holkou na škole,ale moje přetvářky a hnusné řeči co jsem mněla se skoro všem oblíbencům líbily.

Taky jsem hodně ponižovala ne zrovna oblíbené studenty.Mojí rodiče byli bohatí,takže jsem to mněla v celku jednoduché.Akorát dvě věci mi chyběli a to byla máma a aspoň trochu lásky.Vždycky jsem si představovala že jsem někde v malém domku na statku.Kolem mně by chodila mamka a chystala večeři.Taťka by mezitím ještě dělal něco na zahradě a taky že bych měla plno sourozenců.
Ale všechno je jinak.Jsem na střední,nemám mámu ani jednoho sourozence a bydlím ve velké drahém domě kousek od města. Můj otec je velký podnikatel,takže většinou nebyl doma.Aspoň jsem mněla soukromí a klid.
Není to moje idyla,ale co můžu dělat.Svěřit se nemůžu,protože nemám komu.Všichni se kterými se bavím jsou nafoukaní a začali by se mi smát.Ani moje dobré kamarádky nejsou zrovna žádnou oporou a proto se jim také nesvěřuji.Na střední o mně lidé mluví jen jako o té Samanthě Dremové co je tak oblíbená a jaká je to fiflena.
Bylo pozdě večer,když jsem se probudila.Bylo okolo půlnoci a neustále jsem se převalovala na posteli a ne a ne usnout.Po chvíli jsem už byla naprosto vzhůru a raději jsem se šla dolů do kuchyně napít něčeho dobrého.Sešla jsem po krásných velkých schode a zahnula jsem do prava do větší kuchyně.Sluhové co u nás pracovali spali,kdo by taky tak pozdě nespal.
Otevřela jsem lednici a vytáhla jsem si kus dortu.Mohla jsem spořádat plno lahůdek a nepřibrala jsem ani kilo.Asi jsem to zdědila po matce.
"Co tady děláš." Ozval se hlas za mnou.
"Šla jsem si jen pro něco dobrého." Odvětila jsem našemu sluhovi.
Byl hrozný.Nikdy mně nenechal chvilku v klidu,pořád do mě něco hustil a to mě už začalo fakt hrozně vytáčet.
"Tak pozdě bys tu nemněla být.A ještě ke všemu se ládovat." Řekl nakrknutě a raději odešel.
"Se nezblázni." Odfrkla jsem si a nasoukala jsem si do úst velký kus čokoládového dortu.
Zítra mě čekal hrozný den.Ráno sraz s kámoškama,potom škola a nakonec večírek na pláži.Vůbec jsem se netěšila.Zase ty moje přetvářky.Už mně to přestává bavit a asi se na všechno vykašlu,jenom kdybych měla nějakou oporu.
Raději jsem dojedla kus dortu a šla jsem si lehnout.Po úpěnlivém snažení jsem usla.
O půl sedmé zapípal budík a s těží jsem vylezla z postele.Rozdělala jsem záclony,byl krásný slunný jarní den.Blížili se také prázdniny a Velký Závěrečný večírek.Oblékla jsem se a před domem na mně už čekaly holky,v malém autíčku bez střechy.
"Nazdar!" řekla jedna z dívek jménem Inke.
Všechny dívky se pozdravily a ve čtveřici odjeli do školy.Seděla tam ještě Sue a Regina.Všechny tři byli z bohatých rodin,proto se stali tak oblíbenými.
"Tak co,už se těšíte na dnešní párty?" optala se Inke.
"To si piš,dneska musím nabalit toho Dereka.A taky nevím jestli to všechno stihnu,musím si skočit ještě na manikúru." Řekla Regina.
"Tak to my půjdeme s tebou." Řekla Sue a celá se rozculila.Ráda rozhodovala za druhé.
Sam vykulila oči,ale naštěstí si toho ani jedna dívka nevšimla.Nenáviděla takové fifleny,ale přitom se jednou z nich stala.
"Já s váma nemůžu,přijede taťka a chci se s ním zase jednou vidět." Řekla na obhajobu Sam a dívky jen kývli hlavou.
Přijeli ke škole,kde na ně už čekali oblíbenci ze školy.Samí kluci samozřejmě.Bylo jich asi tak sedm a všichni hráli fotbal.Nejhezčí z nich byl Aaron,který byl také hrozně nafoukaný.
Vešli všichni společně do školy,kde po nich všichni zírali.Dívky šli v popředí a za nima se táhli kluci.Nebylo mi to příjemné,ale co jsem měla dělat.Zastavili se na svém pravidelném místě.
Kolem nich prošel mladý kluk asi z druháků.Usmál se na Reginu,ale ta na něj poslala vražedný pohled,čehož si všimnul jeden z kluků.Jmenoval se Chris a hrozně rád machroval.Popadl z ničeho nic kluka za límec a přitáhl si ho k sobě.
"Co tu na ní tak čumíš.Na ní nemáš!" řekl tvrdým hlase Chris a zvednul ho nad zem.
Regina s ostatníma se jen trapně smáli.
"Promiň,já jsem to nemyslel zle." Odpověděl vyděšeně chlapec.
"Nech ho být Chrisi!" zařvala jsem na Chrise a ten toho chudáka pustil.
"Dobře,dobře." Řekl Chris a naposledy do něj aspoň žduchnul.
Chlapec se rychlým krokem vydal pryč.
"Proč všechny musíš vždycky zachraňovat." Řekla mi naštvaně Regina.
"Promiň,ale nenechám ho kvůli blbému pohledu zmrzačit." Odpověděla jsem jí hnusným hlasem a raději jsem odešla do malého parčíku uprostřed školy.
Sedla jsem si na zem ke stromu a za mnou si to hned pádila Regina.
"Neseď na té zemi,ušpiníš se!" řekla nahlas a zvedla mně ze země za ruku.
"No jo." Šuškla jsem si pod nosem.
"Promiň že jsem po tobě vyjela." Omluvila se mi s ironickým hlase.
"V pohodě,ale aspoň víš že se líbíš." Řekla jsem s těží a Regina se jen usmála,jakoby jí patřil celý svět.
"Já vím že se líbím,ale nemusela jsi zkazit legraci." Řekla zase svým hnusným hlasem.Přesmykla se okolo mojí ruky a odtáhla mně zpátky do školy.Naštěstí už zvonilo a tak jsme šly na hodinu.
Ten den uběhl hrozně pomalu,asi naschvál,protože byl pátek a ten ubíhá vždycky hrozně pomalu.Bylo odpoledne a já jsem se vydala pěšky domů a Regina se svou bandou vyjela na manikúru.Vedle mně zatroubil malý sporťák a v něm seděl můj taťka.
"Ahoj!" řekla jsem rozzářeně.Ale jakmile jsem viděla vedle něj nějakou ženskou hned mně úsměv přešel.
"Tak si nasedni!" řekl táta,ale já jsem tam stála jako solný sloup.
"Kdo je to?" optala jsem se ho.
"To ti řeknu až doma,nasedni si!" odpověděl táta.
"Ne!Chci vědět kdo to je!" rozkřikla jsem se a táta se na mně začal mračit.
"To je moje snoubenka." Řekl naprosto v klidu.Ta baba se na mně jen usmála a odvrátila pohled na otce.
"To si ze mě děláš srandu!" vyjela jsem po něm a raději jsem utekla pryč.
"Počkej!" volal za mnou táta,ale já jsem utíkala co mi nohy stačily.
Doběhla jsem za velké baráky,kde byla velká paseka a kousek od ní krásný velký les.Vběhla jsem do lesa a pomaloučku jsem se procházela.
"Co mi to udělal,přivede si sem babu a jednoduše mi oznámí že se zasnoubili.To není možné!" mluvila jsem si sama pro sebe.
Přede mnou se znenadání objevila partička ze školy,ale ne zrovna oblíbená.
"Ale ale,co tu děláš čekáš na vlka." Řekl jeden z chlapců a škodolibě se na mně podíval.
Udělali kolem mě kruh a prohlédli jsi mně od hlavy až k patě.
"Co se tu děje!" zakřičel hlas za nimi.Byl to ten nafoukanec Aaron.
"Sam?Co tady proboha děláš?" optal se mě Aaron a vešel do kruhu,který stále nerozpustili.
"Šla jsem se jen projít,ale co ty tu děláš s těmahle?" optala jsem se ho.Byla jsem tak trochu v rozpacích,když jsem zjistila že ten blbeček Aaron se baví s nulama školy.
"Pojď se mnou." Řekl mi,chytil mně za loket a odtáhl pryč od kruhu. "Nesmíš to nikomu říct.Už roky se bavím s těma nulama,nebaví mně být oblíbený a ani už jím nechci být.Jenže oni mně přemluvili ať tam zůstanu a sleduju vás a potom jím všechno řeknu.Ani nevíš jak se nasmějeme." Řekl Aaron a usmál se.
 


Komentáře

1 Jasane Jasane | E-mail | Web | 29. prosince 2007 v 13:24 | Reagovat

páni zajimaví jinak moc pěkný!!

2 Hannah Hannah | E-mail | Web | 19. května 2008 v 16:43 | Reagovat

Jasné, to bylo jasné od začátku...:))) The best...:)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama