Je mrtvý!

31. prosince 2007 v 11:59 | Arriel.
"AHOJ" řekla a objala mě.Pevně jsem jí přitiskla k sobě a jen tak tak jsem udržela pláč.Jakmile mě pustila,hned jsem se začla vyptávat.

"CO TU DĚLÁŠ?"
"PŘIJELI JSME TĚ S NAŠIMA HLEDAT.V BYTĚ JSI NEBYLA,TAK JSME SE UBYTOVALI V NĚJAKÉM HOTELU A JÁ ODEŠLA NA MENŠÍ PAŘBU."
"AHA,RADŠI SE POJĎ POSADIT." Řekla jsem a otočila se na ostatní. "Tak tohle je moje ségra Ella,neumí Německy,takže po ní nechtějte žádné odpovědi na otázky." Řekla jsem a se ségrou se posadily.
"Já náhodou Německy umím." Řekla a usmála se.
"Fakt ses hodně změnila a to jsme se neviděli jen 5 let."
"5 let?!" vyjekla Marlene.
Jen jsem se usmála a přikývla.
"ALE PŘIJELI JSME S NAŠIMA TAKY Z JINÉHO DŮVODU."
"Radši mluvte Německy." Řekla Marlene.
"Tak,proč jste přijeli?" optala jsem se jí.
"Už je to pět let Jane,teď by mu bylo 25 let."
"Já vím."
"A my se chceme sejít příští týden,celá rodina."
"Komu by bylo 25 let?" optala se marlene a ségra se na mě zaraženě podívala.
"Ty jsi to nikomu neřekla?"
"Víš proč jsem odjela sem?Aby se mě na to už nikdo neptal." Vysvětlila jsem.
"Jo,promiň.A taky tu pro tebe něco mám." Řekla a začla něco hledat v kabelce.Vytáhla nějaké DVD. "Tohle nám poslali z té tvojí školy kam jsi předtím chtěla jít." Řekla a DVD mi podala.
"Pojďte se mnou." Řekl Jan a zvednul se.
Všichni jsme ho následovali a odešli zpátky ke dveřím.Jan je otevřel a my se octli zase na dlouhé chodbě.Jan otevřel jedny dveře a všichni se nasáčkovali do pokoje.Byl velký s gaučem a křeslama.Většina se posadila na gauč a já si sedla do křesla.Na menším stolku před náma byla televize s videem a DVD přehrávačem.
"Můžu?" optal se mě Jan a natáhl se pro moje DVD.
"Jasně." Řekla jsem a podala mu ho.
"Co je na něm?" optala jsem se ségry.
"Uvidíš.Naši se na to nechtěli dívat,dokud nebudeš s náma,ale já jsem neodolala." Řekla smutně.
Jan zasunul DVD do přehrávače a posadil se do druhého křesla.Ovladačem dal play a my už čekali,co se objeví na obrazovce.Po chvíli se tam objevil bráška!Seděl pohodlně na židli a začal s vyprávěním.
"DOBRÝ DEN,JSEM MATTHEW AUSTE A CHTĚL BYCH VÁM PŘEDSTAVIT SVOJÍ SESTŘIČKU JANE,KTERÁ MÁ OBROVSKÉ NADÁNÍ." Řekl a najednou jsem se tam objevila já s bráchou v jeho pokoji.Matt měl v ruce kameru a snažil se mě natočit.
Na tuhle chvíli si pamatuju,bylo to pár dnů před tou nehodou.
"NOTAK JANE,UDĚLĚJ TO PRO MĚ." Přesvědčoval mě bráška.Ještě že tomu rozumím jen já a ségra.
"MATTE!VÍŠ ŽE NEMÁM RÁDA,KDYŽ MĚ TOČÍŠ!" řekla jsem s úsměvem a svalila se na postel.Hodila jsem po něm polštář a trefila se do kamery.Zasmála jsem se.
Všichni v pokoji se také zasmáli.Mě však skápla malá,horká slzička,ale hned jsem jí utřela.
"NOTAK JANE,PRO MĚ." Řekl a já se zvedla.
"DOBŘE,ALE PRO TEBE." Řekla jsem.
Matt dal kameru na stoján a posadil se ke klavíru.Začal hrát nižší tony,které se začly rozléhat po celém domě.Hned přiběhla ségra s kytarou a posadila se na postel.Začla také drnkat na kytaru a já začla zpívat.
Hned přišla i máma s tátou a pobaveně mě pozorovali.Vzala jsem si hřeben a dělala,že jsem populární hvězda.Vtáhla jsem do toho chaosu mámu a začla s ní tančit.V půlce tě pobavené scénky se všechno vytratilo a objevil se tam opětovně bráška na židli.
"Jestli chcete tuhle ztřeštěnou dívku poznat,tak jí určitě přijměte." Řekl s úsměvem a vypnul kameru.
Já už měla oči úplně uplakané.
"M…..jakmile jsme jim volali,byli hrozně zklamaní,že jsi nenastoupila." Řekla ségra. Já pořád zírala na TV.
"Kde je tvůj brácha?Co se s nim stalo?" optala se Marlene.
"M….on to….Jane?" řekla nervózně ségra.
"Umřel." Řekla jsem a postavila se.Z ničeho nic se mi zatočila hlava a já málem švihla na zem.Naštěsti jsem se opřela o sedačku a druhou rukou jsem se chytla za čelo.Hned ke mně přišla ségra s Linkem.
"Jany?Do háje já věděla že ti to nemám dávat."
"V pohodě,jen potřebuju na vzduch." Řekla jsem a chytla se Linkeho okolo pasu.Ten mě podepřel a my vyšli ven.Odešli jsme zpátky k zadnímu vchodu a vyšli do temné noci.Prošli jsme části ulice a skoro na konci se zastavili.
"je to lepší?" optal se a já přikývla.Položila jsem si hlavu na jeho hruď a jednu ruku jsem nechala viset u pasu.Druhou jsem ho pořád držela okolo pasu.Linke si mě přitiskl blíž k sobě a já se cítila jako v osmém nebi.
"To kvůli bratrovi jsi přestala zpívat?" optal se a já se na něj podívala.
"Jo." Řekla jsem a pustila se ho.
Radši jsem se otočila a šla dál po temné uličce.Linke mě dohnal,zezadu mě chytil okolo pasu a přitiskl k sobě.
"Promiň." Řekl a položil si hlavu lehce na mé rameno.
"v pohodě,jen se o tom nechci teď bavit."
"To chápu."
Zazvonil mi však mobil.Vytáhla jsem ho z kapsy a na displeji se mi objevil jméno Marlene.Hned jsem to zvedla.
"Co se děje?" optala jsem se.
"Jane,že já mám vždycky takovou smůlu!"
"nečlene co se děje?Ty pláčeš?"
"Prosím půjdeme už?Přijď,já chci domů."
"Dobře,kde jsi?"
"Na záchodě."
 


Komentáře

1 Jasane Jasane | E-mail | Web | 31. prosince 2007 v 16:03 | Reagovat

Mazec fakt moc pekný!!

2 Hannah Hannah | E-mail | Web | 19. května 2008 v 17:56 | Reagovat

:)) Supéér...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama