Hádka.

30. prosince 2007 v 8:18 | Arriel
Byla jsem z toho vedle.Vždycky se choval tak arogantně a nafoukaně.To bych do něho nikdy neřekla.

"Já to nikomu neřeknu,slibuji." Odpověděla jsem nu a pomalu jsem odcházela pryč.
"Díky Sam,já jsem věděl že jsi jiná než ti nafoukanci." Řekl Aaron a zmizel ve skupince lidí.
"Pane bože!Co mně ještě dneska potká." Zamumlala jsem si pod nosem a vyšla jsem z lesíku.Pomalu jsem došla k mému domu a raději jsem si to obešla tajnou skrýši.Nikdo jsi mně naštěstí nevšiml a já se prodrala nepozorovaně zahradou.Po menším žebříku jsem vylezla na okno a vlezla do pokoje.Hned se v pokoji zamkla,aby jí tam nikdo nevlezl.Mněla krásný velký pokoj a všude samé skrýše na které jí nepřišli ani sluhové.Byla na sebe pyšná.
"Sam!" ozvalo se za dveřmi.Byl to hlas taťky.
"Dej mi pokoj!" zařvala jsem na něj naštvaně a s brekem jsem se svalila na postel.
"Chci s tebou mluvit!" zvolal zase.
"Nech mně na pokoji!" zařvala jsem už s nervama a plakala dál.
"Notak Sam!"
Už jsem se radši ani neozývala a taťka po chvíli odešel.Plakala jsem asi hodiny,chyběla mi tu mamka a ani jsem nevěděla jestli žije nebo už je mrtvá.Bylo už kolem sedmi,když jsem se probudila.
Pomalu jsem se oblékla na dnešní párty na pláži.Oblékla jsem si černé miny šaty s kostrou uprostřed a už jsem jen čekala až odbije osm hodin a já zase vyrazím tajnou cestou pryč odtud.
Bylo tři čtvrtě na osm,když už mi to čekání lezlo na nervy a pomalu jsem sešplhala po žebříku.Proběhla jsem zahradou a vyběhla z poza plotu.Pomalu jsem šla na pláž,za mnou už šli další lidé,ale ty jsem vůbec neznala.Pláž nebylo od mého moc daleko a po půl hodině jsem už stála před vřískotem užralých studentů své školy,ale také cizích lidí.
"No kde jsi!" zvolala na mně Regina.Za zadkem jí následovali Inke a Sue.
"Promiň,zdržela jsem se." Odpověděla jsem a v tu ránu se přes celou pláž rozeřvaly velké reprobedny s písničkou.
"Tak pojď!" zvolala na mně Regina,chytla mně za ruku a odtáhla mezi kluky z fotbalu.
Byl tam i Aaron,jen jsem se na něj lehce usmála a kývla na pozdrav.
Párty se rychle rozjela,všichni tančili a i mně se nálada zlepšila.Tančili jsme ve větším kruhu.Byla jsem tam já,Inke,Sue,Regina,kluci z fotbalu a všichni ostatní ze školy.
"Hej!" zvolala na mně Regina. "Tvůj tati!" zařvala a ukázala na parkoviště v dáli.
"Sakra!" zvolala jsem a utíkala jsem pryč.Regina se na mě jen nechápavě podívala a tančila dál.
Po chvíli jsem doběhla opět k velkému domu,za kterým byla paseka a lesík,ve kterém jsem potkala spolužáky.Nechtěla jsem jít domů,tak jsem se opět vydala do lesíka.Procházela jsem se tam ve tmě asi hodinu,když jsem uslyšel něčí kroky.
Vyděšeně jsem se schovala za strom a kolem mě prošel Aaron se svojí partou.
"Aarone?" zvolala jsem na něj.
Všichni se v mžiku otočili a koukali na mně.V té tmě nemohli rozeznat kdo jsem.Přišla jsem kousek blíž.
"Sam?Co tu zase děláš?" optal se mě Aaron a ostatní šli dál.
"Promiň,ale tady je to hrozně pěkné a uklidňující." Řekla jsem mu to všechno na rovinu a konečně jsem měla dobrý pocit že se můžu někomu svěřit.
"Je to tu fakt moc pěkné,ale hledal tě tvůj otec.Hledal tě po celé pláži."
"Jo,já vím.Proč myslíš že jsem tady.A co vy tu vůbec děláte?" optala jsem se ho.
"Máme tu menší schůzi,přidáš se?"
"Jestli vám to nebude vadit,tak bych i šla."
"No,budu se muset domluvit s ostatníma,počkej tady chvilku." Řekl mi a ztratil se někde v lese.
Po chvíli se vrátil celý rozzářený.
"Tak pojď." Řekl mi,chytl mě za ruku a táhnul mě nějakým roštím.Po chvíli jsem uviděla velký ohníček a okolo něj bylo asi 15 lidí.
Posadila jsem se vedle Aarona a začali o něčem nesmyslném mluvit.
"Ne!Já jí věřím,takže to necháme tentokrát plavat." Odpověděl jednomu klukovi a v tu chvíli mi to došlo.Hádali se kvůli mně.
"Hele!" řekla jsem nahlas a postavila jsem se. "Jestli mi nevěříte,tak já vás naprosto chápu.Takže vás nechám a raději půjdu." Všichni na mě vykulily oči a já pomalu odkráčela zpět na menší cestičku.
"Sam!" zvolal za mnou hlas.Otočila jsem se a tam šel Aaron.
"Nech to plavat,nedivím se jim že mi nevěří.Já taky sobě samé někdy absolutně nedůvěřuju." Řekla jsem mu a pomalu jsem zase odcházela.
"Proč to všechno děláš?" optal se mě z nenadání.
"O čem to mluvíš?" otočila jsem se k němu a vrátila se.
"Proč se takhle přetvařuješ.Jsi úplně jiná než ve škole.Dá se s tebou mluvit,nikoho neponižuješ a neděláš nikomu naschvály.Já k tomu mám aspoň důvod."
"To bys nepochopil."
"Tak se aspoň pokusím." Řekl Aaron a usmál se.
"Věřím ti že by ses aspoň pokusil,ale prostě nemůžu." Vysvětlila jsem mu to prostě,ale on byl ještě víc vedle než předtím.
"Ty mi nedůvěřuješ?"
"Já nevím co si mám o tobě myslet,neznám tě a v žádném případě se nebudu nikomu zpovídat.Promiň,ale nemá to cenu.Měj se." Rozloučila jsem se,on mě akorát pozdravil a já odešla.
Přišla jsem k domu,ale vůbec se mi tam nechtělo.S těží jsem přešla zahradu a vylezla do svého pokoje.Nikdo ještě nezjistil že jsem doma a tak jsem si lehla na postel,vytáhla notebook a chatoval.Nikdy jsem na to moc nebyla,ale narazila jsem na nějakou holku která byla odtud.Psala jsem si s ní a dozvěděla jsem se že chodí na stejnou školu.Fajnově se s ní povídalo konečně jsem měla pocit že mám nějakou přítelkyni.Společně jsme prodrbali Reginu a její poskoky a samozřejmě že i mě.Napsala že jsem asi nejnormálnější holka z té jejich party,ale že mě nenávidí stejně jako ty ostatní.Raději jsem jen souhlasila,ale po chvíli jsme náš rozhovor museli ukončit.Zabušily dveře a za nimi se ozval taťkův hlas.
"Sam!? Otevři!" hulákal.
"Nech mně na pokoji!" zařvala jsem na něho a opět mi zkapla slzička po tváři. "Nech mě na pokoji! Jdi si radši za tou svojí krasotinkou!" řekla jsem nahlas a taťka si nahlas povzdychnul.
"Prosím tě otevři,chci si s tebou promluvit."
"Nemáme o čem.Všechno jsi mi to podal na talíři a teď čekáš že to spapám,ale nejsem už malá holka!" řvala jsem po něm a zároveň jsem i brečela.
Pane bože bude mi osmnáct!Proč brečím kvůli takové kravině,ale není to fér! Bušila jsem do postele.
"Notak Sam! Chtěl jsem s tebou o tom mluvit ale…."
"Ale byl jsi pořád pryč a nic jsi mi říct nemohl!" dořekla jsem naštvaně za něho.
"Nech si to vysvětlit." Řekl sklesle taťka a opřel se o dveře. "Za pár dnů máš narozeniny,nebudeš si je přece kazit."
"Já už je mám dávno zkažené!" řekla jsem mu hnusným tónem.
Slyšela jsem jak něco zacinkalo a do dveří se vsunul klíč.Pomalu se zámek otočil a taťka vešel dovnitř.
"Tak a teď mě budeš muset vyslechnout." Řekl rozzuřeně a vešel dovnitř.
 


Komentáře

1 Jasane Jasane | E-mail | Web | 30. prosince 2007 v 17:58 | Reagovat

tý jo super!!

2 Hannah Hannah | E-mail | Web | 19. května 2008 v 16:51 | Reagovat

Jak zacinkalo...on má taky klíč???

Mocinky pěkné...:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama